Farářka Světluše Košíčková
Světluše Košíčková,
farářka

Události posledních dnů nám dávají nahlédnout do hloubky zla. Ti, kdo se mu upsali, nemají soucit s nikým – s cizím ani vlastním, kromě sebe a několika nejbližších. Nerespektují úmluvy, nedrží se vlastních slov. Uprostřed chaosu a utrpení nacházejí požitek z vlastní moci. Je naší povinností se bránit a pomáhat strádajícím. Vlna solidarity a velkorysé spolupráce je úžasná. V tomto postním čase si však máme odvahu přiznat: nedokážeme porazit zlo v jeho základu, když jsou naše snahy neseny strachem a sobectvím. Víra směřuje náš pohled na Ježíše. Ve víře, lásce a naději v Boha, nepodlehl strachu, dobrovolně „sestoupil do pekel“ a ve své odevzdanosti Bohu se stal Pánem živých i mrtvých. Jemu smíme odevzdat svou touhu po dobru a spravedlnosti, své snahy, oběti, sebezapření ve prospěch trpících, ty, kdo žijí a rozhodují, i ty, jež smršť zla připravila o život. Přijmi, Pane, tento výraz naší důvěry a oddanosti tobě. Osvoboď nás od strachu a sobectví. A zlému učiň konec.

 

Matouš 5:13 -20

28.05.2013
Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. Matouš 5,13-16

Milí virtuální přátelé,

je to tak, i když se tomu možná divíte. Jste solí země a světlem světa. Jak je to možné? Známe se dobře, víme o svých slabostech a chybách. Kolik nám schází do vtipnosti G.B.Shawa, krásy Marilyn Monroe, síly Jaromíra Jágra a zbožnosti svatého Františka! A přece. Boží slovo se nenavrátí zpět bez účinku, ale vykoná, k čemu je určeno. Jestliže jsme jednou toto Ježíšovo slovo uslyšeli, svým sluchem, ale i srdcem, nezbývá, než se smířit s tím, že tomu tak je. Jste solí země a světlem světa. Dodáváte zemi tu správnou chuť, udržujete ji čerstvou a stravitelnou, aby byla požehnáním a ne pohromou pro její obyvatele. Jste světlem pro svět, aby na sebe dobře viděl, co je zač, aby se mohl dobře rozhodnout mezi dobrým a zlým, aby toužil setrvávat ve světle lásky a zříci se tmy nepřátelství. A to všechno právě proto, že jste tím, kým jste /a ne J.B.Shaw, M.Monroe, J.Jágr ani sv. František/ a na tom místě, kde právě teď jste /no, u počítače, samozřejmě/.

Ale to je přece násilí! Co když solí a světlem světu být nechci. Co když mi může být ukradený a nehodlám se kvůli němu angažovat. Prosím – mohu se nechat rozložit jako sůl v Ježíšově době - zlobou a nenávistí, odporem a sváry, chamtivostí a závistí, fňukáním a obviňováním… Mohu vlézt pod kbelík přetvářky, intrik, podlézavosti a strachu z druhých. Prostě se uzavřít do sebe a řídit se heslem „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“ – oko za oko, zub za zub. Pak se ovšem bohužel musím rozloučit s myšlenkou na opravdové a trvalé štěstí, které si Ježíš tak přeje, abychom ho prožívali.

Takže věnujme radši pozornost Janu Werichovi, kterým svým současníkům za totality kladl na srdce: „Když už tedy člověk je, tak má hledět, aby byl, čím je, a nebyl tím, čím není, jak tomu v mnoha případech je.“

Přátelé, jsme solí země a světlem světa. Tak solme a sviťme – za tmy i za mrazu.

Světla Košíčková