Farářka Světluše Košíčková
Světluše Košíčková,
farářka

Požár ve Francii, Španělsku, na Korsice, Sicílii a dalších místech. Nenasytné plameny hltají lesy, pole, domy i každého, kdo nestihne utéci. Vytvářejí přírodní úkazy, které atakují ty, kdo bojují s plameny. Jakoby se zhmotnila nenasytnost a rozpínavost člověka. Chce více území, více přírodních zdrojů, více dálnic pro rychlejší auta, více skladů pro výběr z nekonečného množství zboží, více zábavy, více pohodlí bez ohledu na ztráty, které to druhým lidem i přírodě způsobí. Chce více dokonalých doktorů, vojáků, hasičů, policistů, řemeslníků a všech ostatních, kteří by okamžitě uspokojili každou jeho potřebu. A tato nenasytnost se šíří v osobních rozhovorech, informačními kanály - v planých slibech mnohých politiků, v urážkách a pomluvách, vymáháním domnělých „nároků“.

Já, bídný člověk, kdo mě vysvobodí ze spalujících plamenů sobectví a nenasytnosti? Kupodivu, milá Evropo, ten, který ti dal tolik kulturního bohatství, formoval tvůj vztah ke slabším, učil tě spolupráci, rodinnému a společenskému životu. „Předložil jsem ti požehnání a zlořečení, život a smrt“, říká Bůh, „vyvol si tedy život!“. Jak se to dělá? Nic nového pod sluncem: věřit tomu, čemu skutečně věřím – že láska je silnější než nenávist, že sdílení je přínosnější než hamounění, že snášení těžkostí vede ke konečnému vítězství. Inspiraci a sílu k tomu dává Pán Ježíš Kristus – Učitel, Lékař a Zachránce každého, kdo ho o to poprosí.

Modlitby a kázání

Modlitby a kázání

28.05.2013
Tehdy se bude v tanci radovat panna i jinoši a starci. "Jejich truchlení změním ve veselí, místo strasti jim dám útěchu a radost“, je výrok Hospodinův. Jr 31,13;
28.05.2013
Milosrdenství vítězí nad soudem Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. (Matouš 5,7)
28.05.2013
Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. Matouš 5,13-16
28.05.2013
Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
28.05.2013
Raná křesťanská církev spojovala s velikonocemi křest nových kristových vyznavačů. Ti byli po celý rok zasvěcování do tajemství následování Ježíše Krista, což vyvrcholilo křtem a zvěstováním vzkříšení, tedy vstupem do jiných životních souřadnic, do jiného životního stylu. A tento rozměr velikonočním svátkům zůstal. Nejde v nich o informace, ale dotknutí se naděje otevřené vzkříšením Krista, o aktualizaci, o její zpřítomnění. Protože ten, kdo moc vzkříšení zakusí zevnitř, kdo do této události vstoupí, ten pak bude z moci tohoto Hospodinova činu žít a jeho perspektivou se na svůj život a svět kolem sebe dívat jinak, než se díval. Ten také bude schopen moc vzkříšení dosvědčovat (svým životem). Konfrontaci s Hospodinovým činem a slovem totiž potřebujeme z existenciálních důvodů, tj. proto, abychom sami viděli východisko. Do Kristova vzkříšení je tedy třeba vstoupit, na Krista je třeba se napojit, s Kristem je třeba souznít. Takový rozměr Velikonoce mají.